Vyhledávání
      

Bér velkoplodý (Setaria macrocarpa)

 

Letničky > 

Výška rostliny: 
od 40.0 cm do 2.0 m
Doba květu: 
Srpen, Září, Říjen
Barva květu: 
zelená
Barva olistění: 
zelená
Tvar květu: 
klas
Typy listů: 
listnaté, opadavé
Náročnost: 
slunce, polostín, nenáročné

Fotogalerie (0 fotek):

Popis rostliny:  
Bér velkoplodý je jednoletá trávozelená, 40 -200cm vysoká, trsnatá tráva. Stébla jsou přímá, lysá, a to i na uzlinách. Pochvy listů jsou lysé, pouze na okrajích brvité, čepele jsou ploché, 10 -30cm dlouhé a 8 -22mm široké, na líci roztroušeně chlupaté, na rubu drsné, jazýček je 2mm dlouhý, z tuhých chlupů. Lichoklas je 5 -22cm dlouhý a 10mm široký, hustý, nepřerušovaný, válcovitý, zpravidla už od báze obloukovitě prohnutý.

Klásky jsou bledě zelené, 2,5 -3mm dlouhé, jednokvěté, vcelku opadavé, pod klásky 1 -6 kolem 1cm dlouhých, světle zelených nebo vzácněji hnědavých štětinek, plevy jsou nestejné, bezosinné, dolní pleva je špičatá, 1mm dlouhá, trojžilná, horní tupá, 2,2mm dlouhá, 5 -9 žilná, třetí pleva tupá, kolem 2,8mm dlouhá, sedmižilná, ze 2/3 uzavírající 2,8mm dlouhou, bledou, poněkud příčně svraskalou pluchu, tyčinky jsou tři. Kvete od srpna do října.

Čeleď:
lipnicovité

Původ:
Bér velkoplodý je domácí ve východní Asii, kde často roste v křovinách, u vod, na pustých místech a jako plevel na polích v Japonsku, Číně, na Tchaj-wanu, v Koreji a na Dálném východě v Rusku. Jako synantropní rostlina se druh ze svého původního areálu rozšířil, a to nejen v navazujících asijských zemích.

Kolem roku 1920 byl bér zavlečen čínským prosem do USA, poměrně rychle zdomácněl a v současné době tam vystupuje jako plevel na polích, na pustých místech, podél cest, a to zejména ve východní polovině USA, s výjimkou nejjižnějších a nejsevernějších států. Jako obtížný plevel se vyskytuje zejména ve státech Illinois a Missouri. Také v jižní Kanadě roste jako plevel.

O 40 let později byl bér zavlečen na další kontinent, do Evropy, a to většinou s importovanými severoamerickými sójovými boby. Z počátku byl druh zavlékán na stanoviště obvyklá tako pro jiné adventivy, na železnice, přístavy, rumiště, dvory průmyslových závodů, okolí zemědělských objektů a od osmdesátých let také vzácně na pole.

Výskyt:
V současné době se bér vyskytuje v Německu, ČR, Švýcarsku, Polsku, SR, Velké Británii, v Belgii, Rakousku, na Ukrajině, v evropské části SSSR je známa především z Ruska, kde se už místy vyskytuje jako plevel, např. v západní Sibiři nebo v Zakavkazí, kde roste jako plevel na plantážích různých subtropických kultur.

V ČR byl bér poprvé sbírán 14. září 1961 na železnici v Ústí na Labem. V současné době se vyskytuje přechodně nebo vzácněji trvaleji jako vzácně roztroušená v ČR a velmi vzácně v srov. V ČR roste v planárním až kolinním stupni, odkud zasahuje až do submontánního stupně. Ve Slovenské republice se nalézají všechny lokality v planárním stupni s výjimkou jediné, ležící v kolinním stupni, v Žilině. Lokality v ČR leží v teplé nebo mírně teplé klimatické oblasti, lokality ve Slovenské republice většinou v teplé. V nejteplejších oblastech ČR a SR se začíná druh mírně naturalizovat.

Bér je u nás oligohemerochorem, v jižních Čechách ho lze pokládat za druh labské cesty adventivů. Je zavlékán a šířen hlavně se sójovými boby, dováženými ze Severní Ameriky po Labi přes Hamburk, nebo se sójovým odpadem, kterého se používalo místy v okolí Kolína ke krmení hovězího dobytka, drůbeže a vepřů, dále obilím, řepkou a bavlnovým odpadem, popř i jinak, nejvíce lokalit bylo zjištěno v ČR v Polabí, a to zejména v teplé oblasti, odkud přesahuje do mírně teplé. Ve středních a severních Čechách se většina lokalit nalézá v oblasti řepařského zemědělského průmyslu.

Na některých lokalitých tam druh vytrvává i více let a v okolí Kolína se šíří místy i do polí. Kromě teplých poloh v Polabí se druh rozšiřuje také ve srov. V budoucnu nelze vyloučit naturalizaci na území Velké Prahy a možní i na jižní Moravě.

Přechodné výskyty je možné najít na železnicích až do nadmořské výšky 582m, protože mezo a mikroklimatické podmínky na drážním tělese jsou určitou obdobou fenoménu velkoměstského nebo městského klimatu a tak poskytují některým teplobytným adventivům z „jihu“ příznivé podmínky pro jejich ecesi a často i další vývoj, nebo pro budoucí naturalizaci. Na Slovensku téměř chybějí zámořské zdroje diaspor, proto se tam druh vyskytuje jen vzácně.

Růstové podmínky:
Bér místy v ČR a ve SR pravidelně plodí. Na různých lokalitách v různých vegetačních obdobích se fertilita plodů pohybovala od 67 do 92%. Obilky mají po dozrání výraznější klíční odpočinek, jehož hloubka je podle podmínek místy zrání různá. Někdy neklíčí vůbec, jindy pravidelně, rozvlekle a v úzkém rozmezí teplot.

Klíční odpočinek se dá přerušit porušením nebo odstraněním obalů obilek, několikaměsíčním suchým skladováním, zahřátím po dobu asi 70 hodin při teplotě kolem 60°C nebo uložením v chladných vlhkých podmínkách. Dobře klíčí také obilky ve voskové zralosti. Po přerušení klíčního odpočinku klíčí v širším rozmezí teplot střídavých i stálých. Ze střídavých teplot jsou optimální teploty 10 -15/ 25 -33°C, ze stálých 30 -33°C. Hromadné vzcházení obilek pozorujeme od konce dubna do začátku května. Klíčivost není zcela krátkodobá.

Vysoká a pravidelná produkce fertilních obilek, klíční odpočinek a několikaletá klíčivost napomáhají tomuto druhu ke zdomácnění v teplých oblastech ČR a SR.

Množení:
Lehké obilky mohou být šířeny větrem, vodou, epichorně, ptáky při sběru potravy i v zažívacím ústrojí některých živočichů.

Použití:
Bér může v budoucnu na našem území naturalizovat, a to i jako segetál, v nejteplejších oblastech, v ČR především v Polabí, ve SR ve Východoslovenské nížině, tedy na územích řepařského a kukuřičného průmyslu v teplé klimatické oblasti, pokud bude ale k dispozici příslušný zdoj diaspor. Teprve ve druhé etapě naturalizace, pokud nastane, je možné očekávat šíření druhu na další lokality v oblastech obou zmíněných výrobních typů i v jiných územích.

Hlavní důraz je kladen na prevenci, je nutné seznamovat problematikou terénní pracovníky v zemědělské ochraně rostlin, dbát důsledně na čistotu osiva a v neposlední řadě zajišťovat, aby se zdoje diaspor a odpady z jejich zpracování s příměsí diaspor nedostaly do styku s obdělávanými pozemky. Zatím stačí likvidovat primární ohniska výskytu ručním pletím, což je možné doporučit i při výskytu v polních kulturách, kde lze očekávat šíření druhu v okopaninách. Účinná je především dokonalá kultivace.

Bér je cizí expanzivní plevel, řazený mezi druhy vnitřní karantény s tendencí naturalizace na obdělávaných půdách. Je možné ho využít také jako píce a obilek ptačího zobu pro exotické ptactvo.


 
 

Reklama - Kontakt
Copyright © 2010-2013 AtlasRostlin.cz
Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího písemného souhlasu je zakázáno.