Tento rod zahrnuje 40 druhů rostoucích v horách střední Číny a v Himálaji. Dorůstají 200 -500cm a trsy se rozrůstají pomocí krátkých a tenkých, bohatě větvených, plazivých oddenků. Starší stébla jsou obloukovitě přehnutá, válcovitá, ani nad kolénky nezploštělá. Pochvy v dolní části stébel jsou opadavé, s pokřivenými jemnými štětinkami. Z kolénka vyrůstá 2 -5 postranních větviček. Listové pochvy jsou načervenalé a pýřité, listy lysé nebo krátce jemně chlupaté, na líci světle zelené, na rubu sivé. Kvetou po 28 -120 letech a rostliny stejného původu vykvétají hromadně na různých místech a po odkvětu odumírají. Je to rod s nejdelší pěstitelskou tradicí v Evropě. V domovině stébla slouží k výrobě drobného pleteného zboží nebo jako lehký stavební materiál. Některé druhy tohoto rodu jsou hlavní potravou medvěda pandy.

Rákosovec je hustý, kompaktní a trsnatě rostoucí bambus, s krátce výběžkatými oddenky. Stébla jsou v prvním roce přísně vzpřímená a bezlistá, druhým rokem se větví, vyvíjejí se listy a stébla od vrcholu převisají. Staré trsy jsou široce trychtýřovité až deštníkovité, vysoké 250 -300cm a široké 400 -500cm. Stébla jsou jasně zelená až žlutozelená, v mládí bíle ojíněná, později olivově zelené, na slunci žloutnou. Stébelné pochvy jsou hnědé, na rubu sivé, s dlouze protaženou špičkou, široké 1,3cm a dlouhé 9cm. Listové pochvy jsou lysé.

Kultivar ´Jumbo´ roste silně, dorůstá 300 -400cm výšky, jednoleté výhony jsou vzpřímené, starší rozvětvené převisají, oddenky nejsou zcela mrazuvzdorné, na zimu je lépe kořeny zakrýt vrstvou listí.

Kultivar ´Simba´ roste slabě, žlutozelené stébelné pochvy brzy zasychají a opadávají, stébla jsou tenká, vysoká 150 -250cm a silně převisají. Vyvazuje se do polostínu, protože je citlivý na slunce.

Čeleď:
Poaceae – lipnicovité

Původ:
Rákosovec pochází z Číny a Himálaje. První rostliny dovezl v roce 1880 francouzský misionář a přírodovědec Paul Guillaume Farges ze Sečuanu v Číně do pařížské botanické zahrady. Popsán a zaveden do kultury byl v roce 1913, od té doby se pěstuje v Evropě jako okrasná rostlina. Z vypěstovaných semenáčů vzniklo mnoho kultivarů.

Pěstování:
Rákosovec vyžaduje kyselou nebo slabě alkalickou, čerstvě vlhkou, hlubokou, humózní zahradní půdu. Nesnáší trvalé vlhko ani sucho a horko. Vyhovuje mu mírný stín, polostín i slunce a místa chráněná před zimními větry. V zimě je nutné rostliny přistínit, jinak dojde k přílišnému poškození listů. U nás je dost otužilý a mrazuvzdorný, v mrazu a suchu se listy svinují nebo částečně opadají. Pokus rostliny na zimu shodí listy, na jaře většinou vyrazí ze stébel.

Množení:
Množíme dělením trsů na jaře před rašením, stébla zkrátíme asi na polovinu. Dělení je obtížné, protože půda je stále prorostlá oddenky. Je možné množit i z dovezených semen, klíčí ale velmi nepravidelně a dlouho. Nejlepší teploty ke klíčení jsou 5°C.

Použití:
Rákosovec je vhodný do malých i velkých zahrad, jako solitéra v trávníku nebo v trvalkových záhonech, na břehy vodních toků a jezírek, do okraje porostů vysokých dřevin i do lesních partií v parcích a zahradách, na živé ploty a stěny. Kombinujeme ho s dřevinami a trvalkami podobných nároků, můžeme ho vysadit i do přenosných nádob.