Suchopýr roste na rašeliništích a slatinných loukách mírného až arktického pásma. Známe asi 20 druhů. Jsou to vytrvalé, úzkolisté rostliny s typickými bílými chloupky na plodech. Odtud pochází i český název rodu. Vzhledem ke specifickým nárokům na stanoviště se pěstuje jen málo, má spíše sbírkový význam.

Suchopýr širolistý tvoří husté, krátce výběžkaté trsy úzce kopinatých, tmavě zelených listů, jsou vysoké až 40cm. Od dubna do června vyrůstají z trsu až 60cm dlouhé stvoly zakončené květenstvím složeným z 5 -12 převislých klásků. Stopky klásků jsou drsné. Po dozrání se vytváří bílé až lesklé chmýří, které je hlavní ozdobou rostliny a vydrží na ní 1 -2 měsíce.

Čeleď:
Poaceae – lipnicovité

Původ:
Suchopýr širolistý pochází z Evropy, Malé Asie. Roste i na Sibiři a v Severní Americe.

Pěstování:
Tato tráva vyžaduje vlhkou až mokrou půdu, rašelinnou, suchou na živiny, slabě kyselou, dostatek vody v době vegetace a plné slunce, je mrazuvzdorná.

Množení:
Množíme výsevem i dělením trsů.

Použití:
Používáme solitérně nebo v roztroušených skupinách na vlhké až mokré okraje jezírek a vodních nádrží, snáší i stojatou vodu do výšky asi 10cm. Je vhodná ve větších skupinách do přírodních vlhkých rašelinišť, jako součást porostů na zamokřených loukách, společně s rostlinami vyžadujícími podobné nároky. Sušená květenství se používají do vazby.